Geostezky Rýmařovsko - logo
Drobečková navigace

Úvodní strana > Javorový vrch > Zastávka 12

Zastávka 12

 

dobývka Rochus - Severně od linie dolů Wortgottes - Schlögel leží nejrozsáhlejší důlní komplex Simon - Juda - Hedvika, dosahující délky asi 400 m a hloubky téměř 100 m. Tento ložiskový pruh v těchto místech překračuje hřeben Javorového vrchu a pokračuje dále v délce dalších 400 m zhruba jihozápadním směrem. Leží na něm další doly Klara, Christoph, Rochus, na jihozápadním svahu Javorového vrchu pak důl Gallus s mimořádně zajímavými úzkými dobývkami, hlubokými až 15 m. Na jihozápadním svahu Javorového vrchu, leží v prodloužení předešlého ložiskového pruhu velká povrchová dobývka, pod níž směřuje štola Urlichhäusel a níže ležící důl Andreas se štolou. Asi 100 m východněji de nachízí poslední důlní komlex délky asi 200 m a hloubky 50 m, tvořený starými doly Marcus, Georg , Antoni a Horní a Dolní Hilary. Pod posledně jmenovaný důl byla ražena po roce 1815 štola dlouhá 160 m a pokračující dále 150 m dlouhým překopem.

 

Steinbruch Rochus - Lagerleiste von Eisenerz in diesen Bereichen übersteigt Urlichberg oben und setzt sich in der Länge von etwa 400 m weiter südwestlich. Es liegt auf der anderen Gruben Klara, Christophe, Rochus, Gallus und eine große Steinbruch Urlichhäusel und Grube Andreas mit dem Stollen. Etwa 100 m östlich ist das letzte Bergbau-Komplexe Länge von ca. 200 m und die Tiefe 50 m, bestehend aus alten Bergwerke Marcus, Georg, Antonin und Obere und Untere Hilary.

 

Rochus quarry - bearing strip of iron ore in these areas exceeds ridge of Maple hill and continues in the length of about 400 m further southwest. On this side lies the mines Klara, Christopher, Rochus, Gallus, and large quarry Urlichhäuse and Andreas mine with schafts and mine Andreas. Approximately 100 m east of this places lying last mining complexes length of about 200 m and depth 50 m, consisting of old mines Marcus, Georg, Antonin and Upper and Lower Hilary.

Popis železáren z ledna 1683 udává tři provozuschopné hamry se čtyřmi zkujňovacími výhněmi. Z každé z výhní se týdně vykovalo 30 centýřů tyčového železa, celkově 6,7 tun týdně ze všech provozů. Ze znovu přetavované strusky se přidávalo ještě dalších 18 centýřů, tedy jedna tuna železa. V letech 1686 – 1687 stoupla produkce tyčového železa na více než 4 000 centů. V 80. letech 17. století měly železárny 47 zaměstnanců, z toho 3 hamerní tesaře, 11 kovářů, 5 nasypávačů uhlí, 2 slévačské mistry, 4 slévače, 6 přidavačů, 2 struskaře, 1 hamerního písaře, 1 hamerního mládence, 4 hutní šafáře, 3 mistry údržby a 3 pacholky Čistý příjem z provozu za rok 1683 dosáhly přibližně 6800 tolarů. Železárny spotřebovaly ročně 4305 fůr, dřeva z toho 40% z okolí Malé Morávky a 60% z okolí Karlova. Nepříznivým obdobím pro hutě v Malé Morávce bylo zřízení hutí v Karlově v letech 1689-1690 hrabětem Harrachem. Hutě odčerpávaly z okolních lesů značné množství dřeva a dodávky dřeva pro sousední Malé Morávce se tak vzápětí značně omezily. Změna to byla pravděpodobně očekávaná, neboť velmistr Řádu Němecjých rytířů Jan Kašpar z Ampringenu (1664 – 1684) zahájil již v roce 1673 práce na budování nových hutí jihozápadně od Vrbna, v Ludvíkově a Hubertově. V Malé Morávce tak zůstaly jen zpracovatelské provozy, výroba drátu, výroba kos a samozřejmě doly. Z let 1713 -1725 je znám pokus o výrobu cementované oceli, který ovšem ztroskotal na nízké produktivitě.

 

 

 

 

Za slávou horního města Hankštejna

Hornická naučná stezka "Za slávou horního města Hankštejna" vznikl za finanční pomoci Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí

Kterou geostezku jste již vyzkoušli ?
a) Hankstein
  
 1063
b) Javorový vrch
  
 806