průzkumný vrt - na začátku 50 let 20. stol. probíhal intenzivní průzkum všech jesenických železorudných ložisek. Také v oblasti Malé Morávky proběhly průzkumné práce v letech 1954-57. Zkoumaným územím byla část rudního revíru, nacházející se na severním svahu Javorového vrchu. Byla zde vyzmáhána „hlavní štola“ (Simon – Juda) a „dobývka“ (Simon- Juda). Staré doly byly zmapovány skupinou O. Teislera. V terénu bylo provedeno geofyzikální měření a metalometrický odběr vzorků. Geologické mapování zde prováděl J. Petránek, diplomant J. Noga a v roce 1957 J. Skácel. Následným vrtným průzkumem bylo vrty M3 a M8 ověřeno směrné pokračování ložiska, které bylo nalezeno při zmáhání starých důlních prací v délce 500 m. Ložisko tvořila protáhlá hematitová čočka na okrajích s jemnozrnným magnetitem. Po výpočtu zásob se zde již další práce neprováděly.
Geologische Bohrloch - am Anfang von 50 Jahren des 20. Jahrhunderts, eine intensive Befragung aller Altvatergebirges Eisenerzvorkommen. Auch in Klein Mohrau Bezirk die Untersuchung eines Eisenerz verlief im den Jahren 1954-1957. Der Forschungsschwerpunkt war Teil des Erzes Bezirk, am nordöstlichen Hang des Ulrichberg. Die Erholung wurde Haupt Stollen das Simon – Jude Zeche und Grosse Pinge. Durchgeführt wurden geologische Bohrungen M3 und M8 bestätigend Lagerstelle Weiterführung und Alte Gruben war gezeichnet in der Karte.
Geological borehole - in the early 50's of the 20th century was performed an intensive survey of all Jeseníky iron ore deposits. Also in Malá Morávka exploration work conducted in the years 1954-1957. The research area was part of the iron ore district, located on the northeastern hillside of Maple Hill. She was re-extracted "main schaft" of mine (Simon - Judah) and "The large quarry" (Simon-Judah). Drilling geological borehole M3 and M8 were verified indicative continue of ironore bearings and old mines were mapped.
Geologie - Vulkanosedimentární komplex devonského stáří, lemující jádro a vnitřní obal desenské jednotky je označován jako vrbenská skupina. Jejím bazálním členem jsou drakovské kvarcity, nad kterými se střídají souvrství převážně sedimentárních hornin, tvořených různými typy fylitů s vložkami zelených břidlic a převážně vulkanických hornin. Jednotlivá souvrství jsou tektonicky a vrásově znásobena. Celá sedimentace je ukončena polohou heřmanovických vápenců, po nichž následuje již kulmská flyšová sedimentace, reprezentovaná andělskohorskými vrstvami. V prostoru se vyskytují dva hlavní typy železných rud typu Lahn-Dill; zrnité páskované rudy magnetiticko-křemeno- karbonátické a lité hematitické rudy s lokálními polohami tmavošedých metasilicitů (jaspilitů). Oba typy se vyskytují společně, v nepravidelných, tektonikou rozposunovaných pásmech (2 až 3 pásma vedle sebe, následkem tektoniky kulisovitě se překrývající, sv-jz směru. Horniny jsou intenzívně provrásněné a ruda je vyhnětena do strmých čočkovitých těles nepravidelných tvarů, v minulosti dosahujících mocnosti až 8 m. Magnetitová ruda je litá až jemnozrnná, mocnosti snad až několik dm, častěji však tvoří žilky a závalky kolem 1-5 cm. Rudy jsou uloženy v zelených břidlicích vrbenské skupiny.