I. Bergstadt Hangstein  - Roku 1580 povýšil Rudolf II. rozvíjející se městečko na kopci i Skály pod ním  na císařské horní město Hankštejn. Základ tvořily domy č. 13., 14., 53., 90., 136. zbořené v roce 1850.

Nejstarší stopy dolování v Jeseníkách pocházejí s největší pravděpodobností už z období před naším letopočtem, kdy bylo území našeho státu obýváno Kelty, kteří dokázali intenzivně využívat nerostné bohatství a prokazatelně těžili některá ložiska zlata, grafitu a železa. Po příchodu Slovanů byla předmětem zájmu hlavně ložiska železných rud, v pozdější době se zájem rozšířil i o těžbu drahých kovů a po vyčerpání svrchních partií postupovala těžba do větších hloubek. Za počátek podzemní těžby drahých kovů považují historici druhou polovinu 12. a větší část 13. století, kdy došlo k velké kolonizaci Jeseníků právě v souvislosti s prospektorskou a následně těžební činností. K největšímu rozmach těžby došlo v 15. a 16. století a těžba s menšími či většími výkyvy pokračovala až do období počátku třicetileté války, která prakticky zlikvidovala veškerou těžbu v našíoblasti. K dalšímu oživení těžby došlo v souvislosti s těžbou železných rud v 18. a 19. století, avšak po krizi v roce 1873 těžba těchto rud postupně zanikala, v těžbě zůstalo pouze několik ložisek. Po roce 1945 byly prakticky veškeré doly mimo provoz a náběh těžby byl velmi pomalý.  V souvislosti s obnovováním těžby se výrazně rozvíjel geologický průzkum jednotlivých surovinových typů a jeho rozvoj nastal po roce 1945 v souvislosti s tzv. železnou oponou, tzn. rozdělením na dva politicky a ekonomicky oddělené světy. Z této poměrně nedávné doby se zachovala řada opuštěných důlních děl.

 I. Bergstadt Hangstein – In 1580, Rudolf II promoted the growing town on the hill and Skály below it to imperial mining city of Hankštejn. The base was formed by houses no. 13, 14, 53, 90 and 136 demolished in 1850.

The oldest traces of mining in the Jeseníky Mountains most likely go back to the period before Christ, when the territory of our country was inhabited by Celts, who were able to intensively exploit the region‘s mineral wealth, and it has been confirmed that they mined gold, graphite and iron. After the arrival of the Slavs, the deposits of iron ore had become the main interest; later this interest extended to the mining of precious metals and after the depletion of the upper parts the mining progressed to greater depths. Historians place the beginning of underground mining of precious metals into the second half of the 12th and the greater part of the 13th century, when a great colonization of the Jeseníky region took place, in relation to prospecting and subsequent mining activities. The largest mining boom occurred in the 15th and 16th centuries and mining activities, with smaller or larger fluctuations, continued until the beginning of the Thirty Years'  War, which almost destroyed the entire mining in our area. Renewal of mining activities occurred in connection with the mining of iron ore in the 18th and 19th centuries, but after the 1873 crisis the mining of iron ore mining gradually ceased, surviving only in a few deposits.
After 1945, virtually all mines were out of order and mining activities were resumed at a very slow pace. With the renewal of mining, geological survey of raw material types was steadily developing, but it was brought to a halt with the descent of the so-called Iron Curtain, which just a few years later divided Europe into two politically and economically separate parts.  From this relatively recent period we find a number of abandoned mine works. Description of the individual points of interest

 I. Bergstadt Hangstein - 1580 verlieh Rudolf II. dem sich entwickelndem Städtchen auf dem Berg und auch den Felsen unter ihm den Titel der kaiserlichen Bergstadt Hangstein. Den Ausgangspunkt bildeten die Häuser Nr. 13, 14, 53, 90 und 136, die 1850 abgerissen wurden. 

Die ältesten Spuren des Bergbaus im Altvatergebirge stammen mit größter Wahrscheinlichkeit schon aus der Zeit vor unserer Zeitrechnung, als unser Staatsgebiet von den Kelten besiedelt wurde. Diese konnten die Bodenschätze intensiv nutzen. Sie förderten nachweislich Gold, Graphit und Eisen. Nach der Ankunft der Slawen wurden vor allem die Eisenerzlagerstätten zum Interessensgegenstand, in der späteren Zeit wurde das Interesse auch auf die Edelmetallförderung erweitert, und nach der Ausschöpfung der oberen Partien wurde die Förderung in größeren Tiefen fortgesetzt. Für den Anfang der unterirdischen Edelmetallförderung halten die Historiker die zweite Hälfte des 12. und den größeren Teil des 13. Jahrhunderts, als es zu einer großen Kolonisation des Altvatergebirges in Verbindung mit der Erkundungs- und später Fördertätigkeit kam. Ein größerer Aufschwung des Bergbaus erfolgte im 15. und 16. Jahrhundert und die Förderung wurde mit kleineren oder größeren  Schwankungen bis in die Zeit des Dreißigjährigen Kriegs  fortgesetzt, doch der  Krieg hat die ganze Förderung in unserem Gebiet praktisch vernichtet. Zu einer weiteren Erneuerung der Förderung kam es erst wieder im Zusammenhang mit der Eisenerzförderung im 18. und 19. Jahrhundert, wobei aber nach einer Krise um 1873 schrittweise auch diese Förderung zum Stillstand kam und nur ein paar Lagerstätten in Betrieb blieben.
Nach 1945 waren fast alle Gruben außer Betrieb und der Aufbau einer neuen Förderung erfolgte sehr langsam. Im Zusammenhang mit der Erneuerung des Bergbaus entwickelte sich auch die geologische Erforschung der einzelnen Rohstoff-Typen. Die weitere Entwicklung erfolgte nach dem Jahr 1945 unter den Bedingungen des „Eisernen Vorhangs“, d.h. der Trennung in zwei politisch und wirtschaftlich getrennte Welten. Aus dieser neueren Zeit sind viele verlassene Bergwerke erhalten.